• Document: Tajemství katedrál. a esoterický výklad hermetických symbolů Velkého Díla.
  • Size: 10.09 MB
  • Uploaded: 2019-02-12 20:22:32
  • Status: Successfully converted


Some snippets from your converted document:

Fulcanelli Tajemství katedrál a esoterický výklad hermetických symbolů Velkého Díla. Třetí rozmnožené vydání s třemi předmluvami EUGÈNA CANSELIETA, F.C.H., se čtyřiceti devíti fotografiemi PIERRE JAHANA a frontispisem JULIENA CHAMPAGNE. Bratřím z Heliopolis 1 TRIGON Praga caput regni «Le Mystère des Cathédrales et l’interprétation ésotérique des symboles hermétiques du grand œuvre» © 1964, 1979, Société Nouvelle des Éditions Pauvert 75, rue des Saints Pères, 75006, Paris Český překlad © Tomáš Vondrovic, Vlastimil Šimek, Vladislav Zadrobílek Typografie a obálka © 1992, Vladislav Zadrobílek © 1992 TRIGON Všechna práva pro rozšiřování ať už rozhlasem, televizí, filmem, fotomechanickou reprodukcí, nosiči zvuku jakéhokoliv druhu a otiskování ukázek textu či vyobrazení jsou vyhrazena. ISBN 80-8532-029-0 PŘEDMLUVA Κ PRVÉMU VYDÁNÍ Pro žáka není nic obtížnějšího a nevděčnějšího než předmluva k dílu, jež sepsal jeho Mistr. Nehodlám také analyzovat, tím měně vyzdvihovat krásu zpravování a hloubku vědění Tajemství Ka- tedrál. Přiznávám ostatně velice pokorně, že se k tomuto úkolu necítím dostatečně povolán a ponechám raději na čtenáři samém, aby jako jeden z Bratří z Heliopole pečlivě posoudil cenu díla a radoval se z této syntézy, tak mistrovsky vyložené jedním z nich. Čas a pravda vykonají vše ostatní. Autor knihy již dávno není mezi námi. Člověk zmizel. Zbývá jediné – vzpomínka. Jen s jistými obtížemi mohu přiblížit obraz pracovitého a učeného Mistra, jemuž vděčím za vše, a který bo- hužel odešel příliš záhy – a jejž nepřestávám oplakávat. A jeho četní přátelé, neznámí bratří, kteří od něho očekávali rozřešení mysterijního Ztraceného Slova, toho litují se mnou. Mohl však, dosáhnuv vrcholu Poznání, nedbat příkazů Osudu? Doma nikdo prorokem; staré přísloví, ale možná je tajnou příči- nou zvratu, který v osamělém a přičinlivém životě filosofa vyvolá- vá jiskra Revelace. Starý člověk, jméno, rodina, vlast, veškeré iluze, všechny omyly i starosti se rozpadají v prach, strávený bož- ským plamenem. A z popele, jako fénix básníků, se rodí nová osobnost. Tak tomu alespoň je podle staré filosofické Tradice. Můj Mistr to věděl. Jakmile udeřila osudová hodina, v níž se završilo Znamení, zmizel. Což by se někdo odvážil zpronevěřiti se Zákonu? – Kdyby se mi dostalo onoho šťastného pokynu, pod je- hož tlakem Adept prchá před světskými poctami, přes to, že nevy- hnutelné odloučení je bolestné, nejednal bych jinak. Fulcanelli není. Avšak naší útěchou je jeho myšlenka, žhoucí a živá, uzavřená navždy v těchto stránkách jako ve svatyni. Díky jí gotická katedrála vydává své tajemství. A když se doví- dáme, jak byl našimi předky opracován první kámen – základ, na kterém Ježíš vystavěl svou Církev, oslňující drahokam, vzácnější než samo zlato, neubráníme se údivu a dojetí. Na tomto jedineč- 4 ném a posvátném kameni spočívá vše, veškerá Pravda, Filosofie i Náboženství. Mnozí, plni domýšlivosti, věřili, že jsou schopni zho- tovit jej; a přece, jak málo je vyvolených, sdostatek prostých, sdo- statek moudrých, sdostatek obratných, kteří dojdou cíle! To však není podstatné. Dosti na tom, co víme: středověké zá- zraky obsahují stejnou pozitivní pravdu, stejné vědecké základy jako pyramidy Egypta, chrámy Řecka, římské Katakomby, by- zantské baziliky. Toto je základní význam knihy Fulcanelliho. Ale hermetikové, hodní toho jména, dojdou – řekněme díky otřesu způsobenému idejemi, jimiž prýští světlo, k dalšímu obje- vu: pochopí, že při konfrontaci Knihy a Budovy se Duch uvolňuje a Litera umírá. Fulcanelli položil základ, je na hermeticích, aby pokračovali. Cesta, kterou je třeba projít, je krátká. Nelze se však po ní pustit a nevědět, kam jdeme. Co více? Vím, a neříkám to proto, abych oslňoval, ale proto, že mě o tom ujistil před více než deseti lety sám autor, že klíč k nejvyšší- mu arkánu je dán jedním z obrazů, které zdobí knihu. Spočívá prostě v jedné barvě, která se umělci zjevuje od započetí díla. Po- kud vím, nikdo z Filosofů neprozradil důležitost tohoto podstat- ného bodu. Tím, že jej vyjevuji, jsem poslušen poslední vůle Ful- canelliho a činím to s čistým svědomím. Nakonec bych chtěl jménem Bratří z Heliopole i jménem svým vřele poděkovat umělci, kterému můj mistr svěřil ilustraci svého díla. Díky nevšedn

Recently converted files (publicly available):